Odběrový manuál IAL a HPLC

5. Manuál pro odběry primárních vzorků

5.1. Objednávání vyšetření

5.1.1. Požadavkové listy - žádanky

Pro objednávání vyšetření v laboratořích společnosti RNDr. Zdeněk Čecháček jsou k dispozici následující typy požadavkových listů - žádanek:

     - žádanka o imunoanalytická vyšetření (modrá)

     - žádanka o HPLC vyšetření (černá)

     - žádanka o laboratorní vyšetření těhotných (fialová)

     - žádanka o sérologická vyšetření a PCR (červená)

Použití jiných forem objednávání vyšetření je přípustné, pokud splňují následující kriteria:

     - je v nich zřetelně specifikováno, že vyšetření se mají provést v laboratořích RNDr. Z. Čecháček s.r.o.

     - jsou v nich vyplněny všechny povinné údaje dle následujícího článku (5.1.2.)

V případě jakýchkoliv nejasností kontaktujte pracovníky laboratoří.

5.1.2. Údaje vyplňované v žádance:

Povinné

     - kód pojišťovny pojištěnce (pacienta)

     - číslo pojištěnce - pacienta (rodné číslo, číslo pojistky u cizinců)

     - příjmení, jméno pacienta, příp. titul

     - základní a další diagnózy pacienta

     - datum a čas odběru (datum a čas přijetí vzorku laboratoří je evidován buď automaticky laboratorním        informačním systémem po přijetí žádanky, nebo záznamem přijímající osobou přímo na žádance)

     - základní identifikace objednavatele: IČZ a odbornost

     - razítko a podpis objednatele

     - kontakt na objednavatele, tj. adresa, telefon nebo jiné spojení, pokud není uveden na razítku

     - požadovaná vyšetření (vázaná k dodanému vzorku nebo k dodaným vzorkům)

     - specifikace materiálu, je-li na žádance požadována

Doplňující:

     - další údaje o pacientovi související s vyšetřením (léčba, datum prvních příznaků onemocnění apod.)

     - informace, jestli jsou vyšetření požadována u ambulantního nebo hospitalizovaného pacienta

     - věk v rocích a pohlaví pacienta v situacích, pokud nelze určit jednoznačně z čísla pojištěnce

     - objem vzorku, v případě, že je k vyšetření požadován

     - specifikace statimových vyšetření: označení žádanky nebo vyšetření nápisem „STATIM“ nebo „ST“,        (nejlépe červeně)

     - specifikace materiálu, pokud je do laboratoře zasílán sekundární vzorek.

5.1.3. Označování vzorků

Vzorky musí být označeny tak, aby během jejich příjmu v laboratořích mohly být jednoznačně identifikovány k určité žádance. Údaje na štítku vzorku musí obsahovat:

     - příjmení a jméno pacienta,

     - rodné číslo nebo datum narození nebo ročník pacienta,

     - doplňující údaj, pokud je současně posíláno do laboratoře několik odběrů jednoho pacienta současně        (datum odběru, pořadové číslo odběru apod.), potom stejný údaj musí být uveden i na žádance.

5.1.4. Ústní (telefonické) objednávání vyšetření

Ze vzorků dodaných do laboratoře lze dodatečně, např. na základě telefonického doobjednání lékařem, provádět vyšetření za dodržení těchto pravidel:

     - dodatečná vyšetření lze telefonicky doobjednat, ale budou provedena až po doručení dodatečného        požadavkového listu do laboratoře,

     - dodatečná vyšetření nebudou provedena, pokud není možné zajistit korektní dodržení podmínek

       pro preanalytickou fázi u analytů s určitým omezením daným jejich stabilitou v biologickém materiálu.

Vzorky séra (plazmy) jsou v laboratoři standardně uchovávány po dobu 1 měsíce, pro doobjednání resp. provedení kontrolních vyšetření. Vzorky po stanovení HIV a hepatitid jsou uchovávány po dobu 6 měsíců, vzorky po vyšetření skríninku vrozených vad jsou uchovávány po dobu 6 měsíců.

5.2. Odběrové materiály

V laboratořích RNDr. Zdeněk Čecháček je akceptován jakýkoliv odběrový materiál, který je v souladu s požadavky na odběrový materiál resp. typ vzorku pro objednávaná vyšetření. Nicméně klientům laboratoře je poskytován na vyžádání následující odběrový materiál:

5.2.1. Odběrové soupravy – srážlivá krev

1) Odběrový systém Vacutainer

Zkumavka Vacutainer serum 6 ml, 100 x 13 mm, červený uzávěr

Jehla Vacutainer 21Gx38 mm, zelená

2) Odběrový systém Sarstedt

S-Monovette 4,9 ml Z

S-Monovette 7,5 ml Z

S-Monovette 9,0 ml Z

Odběrová jehla Sarstedt

5.2.2. Odběrové soupravy – nesrážlivá krev

1) Odběrový systém Vacutainer

Zkumavka Vacutainer K2EDTA 6 ml, 100 x 13 mm, fialový uzávěr

Jehla Vacutainer 21Gx38 mm, zelená

2) Odběrový systém Sarstedt

S-Monovette 2,6 ml K3E

S-Monovette 4,9 ml K3E

Odběrová jehla Sarstedt

5.2.3. Odběrové soupravy – moč

1) Zkumavka plastová, kónická, žlutý uzávěr

Objem 10 ml, 16 x 103 mm

5.2.4. Ostatní odběrový materiál

Pokud je na provedení vyšetření zapotřebí jiny odběrový materiál (mikrobiologická vyšetření), kontaktujte nás, prosím telefonicky nebo e-mailem, jeho dodání po konzultaci s laboratoři, která vyšetření provádí zprostředkujeme.

5.3. Obecné zásady pro odběr vzorků

5.3.1. Příprava pacienta

A) Odběr na lačno

1) Pacient je poučen, že odpoledne a večer před odběrem má vynechat tučná jídla.

2) Pokud lze vynechat léky, má je pacient vynechat 3 dny před odběrem. Jinak nutno uvést podávané léky na průvodce.

3) Ráno před odběrem nemá trpět žízní. Je vhodné, napije-li se pacient před odběrem 1/4 l čaje (vody). Pokud nebude vyšetřována glykémie a pacient nemá diabetes, může si čaj i velmi slabě osladit.

4) Před odběrem by pacient neměl být podroben enormní fyzické zátěži nebo nadměrnému stresu.

B) Sběr moče

1) Pacient musí být seznámen s technickým postupem při sběru moče.

2) Během sběru moče je nutné dosáhnout dostatečného objemu moče vhodným a rovnoměrným příjmem tekutin. Za vhodný se považuje takový příjem tekutin, aby se dosáhlo 1500 - 2000 ml moče u dospělého za 24 hodin. To znamená, že na každých 6 hodin sběru moče (kromě noci) vypije pacient asi 3/4 litru tekutin (voda nebo minerální voda).

5.3.2. Zásady pro odběr vzorků žilní krve

A) Postup odběru

Odběr vzorků se provádí obvyklým způsobem podle použitého odběrového systému, a to tak, aby byl zajištěn dostatečný objem vzorku pro požadovaná vyšetření a nedošlo k znehodnocení vzorku (hemolýza apod.) – viz.: C) Chyby při odběru žilní krve.

B) Objem vzorku krve, skladování

1) Průměrná potřeba vzorku pro 1 vyšetření představuje cca 0,5 ml krve (0,2 ml séra resp. plazmy). Při menším počtu objednávaných vyšetření - < 5 je nutné připočítat rezervu cca 1 ml krve (0,5 ml séra resp. plazmy) pro technologické objemy analyzátorů resp. pro alikvotaci.

2) V případě použití zkumavek s přísadami se vždy odebírá plná zkumavka.

3) Primární vzorky se skladují při laboratorní teplotě (18 - 22ºC) po dobu maximálně 24 hodin tak, aby se zabránilo jejich rozlití, kontaminaci, přímému působení slunečního světla a zdrojů tepla.

4) Při skladování nad 24 hodin je nutné skladovat v souladu s požadavky na preanalytickou fázi objednávaných vyšetření:

a) zkumavky se separačním gelem lze skladovat v chladničce

b) v případě ostatních odběrových zkumavek je nutno přenést oddělené sérum resp. plazmu do označených zkumavek, které pak lze uchovávat v chladničce (ne však déle než 72 hodin) nebo v mrazničce.

C) Chyby při odběru žilní krve

1) Chyby při přípravě pacienta

a) Pacient nebyl nalačno (tzn. že pacient v průběhu 10 hodin nic nejedl, nepil, byl v klidu,před odběrem nekouřil, nepil kávu a alkoholické nápoje). Požité tuky mohou způsobit přítomnost chylomiker v séru nebo v plazmě a ovlivnit výsledky některých vyšetření, případně je zcela znemožnit.

b) Pacient nevysadil před odběrem léky, které nejsou naprosto nezbytné.

c) Odběr nebyl proveden v optimální dobu mezi 6:00 – 9:00 ráno. Během dne hodnoty řady vyšetření podléhají diurnálnímu kolísání (rytmu). Proto odběry v jinou dobu než ráno jsou vhodné pouze tam, kde diurnální kolísaní nehraje roli, nebo pokud je stav pacienta natolik závažný, že diurnální kolísání nehraje při rozhodování lékaře žádnou významnou roli (nicméně lékař s ním musí počítat).

d) Odběr byl proveden po velké fyzické zátěži, nebo stresu.

e) Pacient před odběrem dlouho nepil (možnost ovlivnění výsledků dehydratací).

2) Chyby způsobené nesprávným použitím škrtidla

a) Dlouhodobé stažení paže nebo nadměrné cvičení („pumpování") se zataženou paží

před odběrem vede ke změnám poměru tělesných tekutin v zatažené paži.

3) Chyby vedoucí k hemolýze vzorku

Hemolýza ovlivňuje většinu biochemických i hematologických vyšetření zejména proto, že řada látek uniká z rozpadlých erytrocytů do séra nebo plazmy, případně tím, že červené zbarvení séra a plazmy interferuje ve vyšetřovacím postupu. Důvody hemolýzy mohou být následující:

a) Znečištění jehly nebo pokožky stopami tekutého (nevysušeného) dezinfekčního roztoku.

b) Znečištění odběrových nádobek stopami saponátu.

c) Použití příliš úzké jehly, kterou se pak krev násilně nasává.

d) Prudké vystříknutí krve ze stříkačky do zkumavky.

e) Prudké třepání krve ve zkumavce (např. při nešetrném transportu).

f) Uskladnění plné krve v chladničce okamžitě po odběru, zmrznutí vzorku krve.

g) Neúměrné prodloužení doby mezi odběrem a separací séra nebo plazmy (dodáním vzorku do laboratoře).

h) Použití nesprávné koncentrace protisrážlivého činidla.

4) Chyby při adjustaci, skladování a transportu vzorku

a) Použití nevhodných zkumavek pro objednávaná vyšetření.

b) Použití nesprávného protisrážlivého činidla nebo jeho nesprávné koncentrace.

c) Nesprávné označení zkumavky s odebraným materiálem.

d) Potřísnění zkumavek s materiálem krví.

e) Překročení předepsané doby mezi odběrem a oddělením krevního koláče nebo erytrocytů od séra nebo plazmy.

f) Vystavení krve teplu, nebo přímému slunečnímu světlu.

5.3.3. Zásady pro odběr vzorků moče

A) Sběr moče

1) Sběr moče (obvykle za 24 hodin) vyžaduje srozumitelné poučení pacienta. Obvyklý postup sběru moče se začíná obvykle v 6:00 hodin ráno, kdy se vyšetřovaný pacient vymočí naposledy do záchodu, aby pak močil po dobu následujících 24hodin do sběrové, obvykle plastové nádoby. Dbá na to, aby se vymočil před každou stolicí, aby celkový objem sbírané moče nebyl ochuzován o porce moče uniklé při stolici. Po 24 hodinách se vyšetřovaný vymočí do plastové nádoby naposledy a nestalo-li se tak přesně v 6:00 hodin ráno následujícího dne, poznamená se na žádanku s minutovou přesností doba vymočení (např. v 6:08 hodin).

2) Celý objem sbírané moči dodá pacient v původní sběrové nádobě. Změřený objem s přesností na 10 ml u dospělých a na 1 ml u dětí se zapíše do žádanky, kde se uvede i doba sběru.

3) Do laboratoře se odesílá pouze objem moči potřebný k provedení požadovaných vyšetření, obvykle cca 10 ml.

B) Ranní moč

1) Do odběrové nádobky se odebírá střední proud moče po omytí zevního genitálu.

2) Do laboratoře se odesílá vzorek cca 10 ml moče.

C) Manipulace se vzorkem moče, skladování

1) Vzorky lze skladovat nejdéle 24 hodin v chladničce.

2) Při delším skladování se vzorky musí zamrazit.

5.4. Specifikace speciální preanalytické fáze pro jednotlivé laboratoře

5.4.1. Imunoanalytická laboratoř

5.4.2. Laboratoř HPLC

A) Příprava pacienta

1) Stanovení katecholaminů a metanefrinů v plazmě

Pacient před odběrem by měl být 15-30 min. v klidu na lůžku. Odběr by měl být prováděn přes zavedenou kanylu.

2) Stanovení katecholaminů a jejich metabolitů v moči

a) 2 dny před zahájením sběru a v jeho průběhu je nutno dodržet dietu a nejíst, případně omezit konzumaci některých potravin: ovoce, zelenina, čokoláda, ořechy, aromatické moučníky (vanilka) nepít čaj (včetně čajů ovocných a bylinkových), mošty, šťávy, káva, kakao, alkohol a nekouřit.

b) Pokud je to možné, 2 týdny před sběrem je nutno vysadit: alfa-metyldopa (Dopegyt), klonidin (Catapresan), guanfacin (Estulic) a moxonidin (Cynt).

c) Alespoň dva dny před sběrem  a při sběru nebrat léčiva interferující s adrenergním nebo serotoninovým systémem, např. rilmenid (Tenaxum), labetalol aj., dále theofylin, reserpin, prazosin (deprazolin),   sulfonamidy, diuretika, nitroglycerin, izoprotenerol, niacin, riboflavin, chynidin, chinin, tetracyklinová a  penicilinová antibiotika, erytromycin, nalidixovou kyselinu, salicyláty nebo aminosalicyláty (PAS, aspirin), bromosulphalein, glycerylguajakolát, fenazopyrin, PSO, fenothiazin, a léčiva zvyšující kyselinu 5-hydroxy-indoloctovou: acetanilid, methokarbamol, acetofenetidin, mefenesin, Lugolův roztok.

d) Pro stanovení metabolitů vadí inhibitory monoaminooxidázy.

e) Stanovení nelze rovněž provést bezprostředně po RTG vyšetření používajícím jodové kontrastní přípravky.

3) Pokyny pro pacienty (jsou uvedeny i na žádance)

Podmínky sběru moče: 1-3 dny před zahájením sběru moče a v jeho průběhu je potřeba se vyvarovat některých potravin: banány, vanilka, čokoláda, káva, kakao, čaj (i bylinkový a ovocný), mošt, šťávy, ořechy, zelenina, ananas, rajčata, avokádo, alkohol a nekouřit.

Řada léků ovlivňuje vyšetření katecholaminů. Proto je nutné před vyšetřením konzultovat s lékařem případné porušení léčby či změny v medikaci. Mezi interferující léky patří například: acetaminofen, aminofylin, amfetaminy, klonidin, dexamethazon, diuretika, epinefrin, alkohol, inzulin, imipramin, lithium, methyldopa, inhibitory MAO (monoaminooxidázy), nikotin, nitroglycerin, nosní kapky, salicyláty, teofylin, tetracyklin, tricyklická antidepresiva a betablokátory.

Dále některá léčiva zvyšující VMA a HVA: aminosalicylát (PAS), anileridin, aspirin, bromsulphtalein, erytromycin, glycerol, guaiacolate, isoproterenol, mephenesin, methocarbamol, nalidixová kys., tetracyklinová a penicilinová antibiotika, phenazopyridin, PSP, phenothiazin a theophylin.

Léčiva zvyšující 5-HIOK: acetanilid, acetophenetidin, mephenesin, methocarbamol, reserpin, Lugolův roztok.

Vliv uvedených látek se mění individuálně a nelze ho předpovědět.

B) Odběr vzorku

1) Plazma:

Krev po odběru vzorků pro vyšetření katecholaminů a metanefrinů v plazmě by měla být neprodleně dopravena do laboratoře k separaci plazmy. Vzorky plazmy jsou stabilní pouze maximálně 6 hodin při 2-8 ^OC, déle pak zamražené při <-20 ^OC.

2) Sbíraná moč pro stanovení katecholaminů a metanefrinů, kys. vanilmandlové, kys. homovanilinové, kys.

hydroxyindoloctové

a) Moč se sbírá do nádoby s konzervačním činidlem (lze vyžádat v laboratoři):

          - 10 ml 6M HCl pro katecholaminy a metanefriny v moči

          - 10 ml 50% kyseliny octové – pouze pro stanovení samotného panelu VMK, HIOK, HVK

b) Nádoba na sběr moči s uchovává v chladu

c) Do laboratoře se odesílá vzorek 20 ml moče.

5.5. Transport do laboratoře

Vzorky lze do laboratoře dopravit osobně nebo prostřednictvím svozu organizovaného společností RNDr. Z. Čecháček s.r.o., případně i jinou organizací. Ve výjimečných případech lze použít poštu.

Vždy je přitom nutné dodržení podmínek pro preanalytickou fázi pro požadovaná vyšetření. Obecné podmínky pro transport vzorků jsou shrnuty v následující tabulce:

*) nelze li zaručit dodržení teplotního intervalu během transportu, je vhodné vzorky zamrazit na < -20 ºC transportovat zamražené.

Detailní informace k jednotlivým vyšetřením včetně stability sekundárních vzorků jsou uvedeny v přehledu vyšetření v příloze č.1.

5.5.1. Svoz vzorků

Pro svoz vzorků zajišťovaný laboratoří jsou k dispozici standardně 4 vozidla s vyškolenými řidiči. Vozidla jsou vybavená potřebnými pomůckami pro zajištění korektních transportních podmínek.

 Řidič přebírá vzorky přímo na pracovišti klienta, na statimové vzorky by měl být upozorněn předávající osobou.

Pravidelný svoz je organizován ve dvou cyklech: 7-11 hodin, 10-14 hodin. 

V případě zájmu o svoz vzorků nebo o změnu jeho  podmínek, případně o jeho rozšíření po 14. hodině kontaktujte, prosím, vedoucího technického úseku nebo vedoucího laboratoří.

Mimořádný svoz je nutné si dohodnout v odůvodněných a výjímečných případech s vedoucím technického úseku na tel.:731 145 903. Upozorňujeme, že podmínkou bezplatného mimořádného svozu je jeho efektivita, tj. množství vzorků a výkonů s nimi spojených určených pro naše laboratoře.

5.5.2. Příjmové místnosti

Vzorky dopravované do laboratoře jinak než laboratoří organizovaným svozem vzorků musí být doručeny do příjmové místnosti na adrese laboratoře – Brno Bratislavská 2, 3. patro všechny vzorky.

Příjem vzorků je zajišťován v době od 7:00 do 16:30.

 5.6. Odběr vzorků v laboratoři

Součástí služeb laboratoře je i zajištění odběru vzorků krve přímo v laboratoři. Odběrová místnost je k dispozici po dobu od 7:00 do 10:00. Mimo tuto dobu je nutné si odběr dohodnout předem, např. telefonicky, po 14:00 se odběry neprovádějí.

Odběr vzorků je určen především pro individuální klienty laboratoře – pacienty.

5.7. Příjem vzorků a preanalytická fáze v laboratoři

Vzorky jsou po dopravení do laboratoře neprodleně zpracovávány v místnostech pro příjem vzorků. Laboratoř má vypracovánu interní dokumentaci předepisující postupy při příjmu vzorků a pro preanalytickou fázi. Tyto postupy zahrnují:

     - identifikaci dvojice vzorek-žádanka

     - kontrola typu vzorku vzhledem k požadovaným vyšetřením

     - kontrola dodržení pravidel pro preanalytickou fázi před příjmem vzorku

     - kontrola požadovaných vyšetření

     - rozhodnutí o příjmu nebo odmítnutí vzorku, případně odmítnutí vyšetření

     - kontrola úplnosti žádanky a její evidence v laboratorních informačních systémech

     - označení primárního vzorku a žádanky evidenčním číslem shodným s číslem vzorku v LISu

     - označení primární zkumavky a případných alikvotů vzorků séra čárovými kódy

     - preanalytické zpracování vzorku (separace séra a plazmy)

     - předání vzorků resp. alikvotů k provedení vyšetření resp. jejich uskladnění za předepsaných podmínek